|
|
Development of Business Model of Company
Kostka, Petr ; Chlebovský, Vít (oponent) ; Zich, Robert (vedoucí práce)
The bachelor's thesis focuses on the design and development of a business model. The theoretical part defines procedures and tools for evaluating a business. In the analytical part, findings about the current state of the company and the external environment are presented. These findings are then evaluated according to their importance and proposals for the development of the company are formulated based on them.
|
|
|
Typy mimořádných událostí a specifická role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob
SVOBODOVÁ, Adéla
Záměrem této diplomové práce bylo vytvořit souhrnný přehled o mimořádných událostech se zaměřením na specifika zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením osob. Teoretická část práce obsahuje základní pojmy a příslušnou legislativu. Jednotlivé kapitoly zahrnují souhrnné informace o integrovaném záchranném systému a pozici zdravotnické záchranné služby při řešení mimořádných události s důrazem na mimořádnou událost s hromadným postižením osob. Práce pojednává o přijmutí výzvy na zdravotnickém operačním středisku, hlášení výjezdových posádek z místa události a struktury řízení mimořádné události. Výzkumné šetření probíhalo za využití kvalitativní metody pomocí polostrukturovaného rozhovoru se zaměřením na problematiku mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění pacientů a osobní zkušenosti pracovníků Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje s mimořádnými událostmi. Po podrobném analyzovaní rozhovorů vyplynulo, že nadpoloviční většina informantů má dostatečnou až nadprůměrnou výši teoretických znalostí v této problematice. Na velmi dobré úrovni byly vědomosti zdravotnických záchranářů týkající se obecného přehledu a třídících metod (START, Identifikační a třídící karta). Naopak nižší znalosti se projevily v problematice traumatologického plánování. Většina dotazovaných zdravotnických záchranářů poukázala na dobrou teoretickou výuku, v rámci přípravy na řešení mimořádné události, avšak dotazovaní zdůraznili, že by bylo potřeba zvýšit četnost praktické výuky. Jistě by pomohla zejména úprava školení a praktických nácviků pro současné potřeby zdravotnických záchranářů.
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Šamánková, Marie (vedoucí práce) ; Špunda, Jan (oponent)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Problematika třídění při mimořádné události s hromadným postižením osob
HAVRDOVÁ, Jitka
Mimořádné události s hromadným postižením osob a jejich častý výskyt jsou stále reálnější hrozbou nejen pro společnost jako takovou, ale i pro poskytovatele zdravotní záchranné služby, která v tu chvíli zcela musí změnit přístup k poskytování péče a přejít do režimu mimořádné události. Přitom jsou na celý integrovaný záchranný systém kladeny vysoké nároky jak v zajištění bezpečnosti a preventivních opatřeních, tak v organizaci činností na místě mimořádné události s hromadným postižením osob a hlavně v poskytnutí rychlé a odborné pomoci. Tato bakalářská práce se zaměřuje hlavně na poskytovatele zdravotní záchranné služby při mimořádných událostech s hromadným postižením osob a na problematiku třídění postižených. Mimořádná událost s hromadným postižením osob vyžaduje zcela jiný přístup k ošetřování postižených. Neplatí zde model individuální medicíny, kdy posádka zdravotnické záchranné služby poskytuje péči jednomu pacientovi od prvotního kontaktu až po jeho předání do zdravotnického zařízení. V režimu mimořádné události s hromadným postižením osob je nutné stanovit priority ošetření, toto ošetření provést a pak nemocného transportovat do zdravotnického zařízení. Prioritou při takové události, je zachránit život všem postiženým, kteří mají možnost na přežití. Ošetřování postižených na místě události s hromadným postižením osob je komplikováno mnoha faktory, které celou situaci negativně ovlivňují. Jedná se zejména o nedostatek času při rozhodování a ošetření, chaos, stres, panika, v úvodní fázi i nedostatek prostředků a sil nejen u poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, ale u celého integrovaného záchranného systému. Vzhledem k tomu, že situace na místě události se optimalizuje v průběhu třiceti až šedesáti minut od zahájení činností, je v úvodní fázi naprosto klíčové zaměřit svoji pozornost na organizaci a řízení složek integrovaného záchranného systému. Tématem bakalářské práce je problematika třídění postižených na místě mimořádné události s hromadným postižením osob. V teoretické části se věnuje tématům medicíny katastrof, integrovanému záchrannému systému a nakonec samotné problematice třídění. Teoretická část je vystavěna na odborné literatuře a opírá se o aktuální legislativu. V části zaměřené na problematiku třídění postižených jsou podrobně rozebrány jednotlivé metody třídění raněných a skórovací systémy, zejména metoda START a třídicí identifikační karta, které v našich podmínkách dominují. Praktická část bakalářské práce je provedena formou kvalitativního výzkumu a porovnává odpovědi dvou skupin respondentů získané polostrukturovaným rozhovorem. Respondenti byli z řad nelékařského zdravotnického personálu zdravotnické záchranné služby, jedna skupina z Kraje Vysočina a druhá z Jihočeského kraje. Obsah rozhovoru tvořily otázky rozdělené do čtyř kategorií, z nichž každá byla zaměřena na určitou oblast problematiky mimořádných událostí s hromadným postižením osob. Jednotlivé kategorie se věnovaly obecným a konkrétním postupům na místě mimořádné události s hromadným postižením osob, dále spolupráci integrovaného záchranného systému a problematice třídění. Cílem práce bylo zjistit, jak se zdravotničtí záchranáři cítí být připraveni na mimořádnou událost s hromadným postižením osob po teoretické i praktické stránce a jak hodnotí spolupráci v rámci celého integrovaného záchranného systému. Cílem práce bylo i ověřit teoretické znalosti respondentů v dané problematice a jejich znalost postupů. Výsledky získané rozhovorem a jejich rozbor jsou zpracovány v kapitole Vyhodnocení rozhovorů. Stanovené výzkumné otázky a jejich výstupy jsou představeny v kapitole Diskuze. Celkové shrnutí práce je provedeno v kapitole Závěr.
|
|
|
Role zdravotnické záchranné služby při mimořádné události s hromadným postižením zdraví
ZRŮSTOVÁ, Simona
Pracovníci zdravotnické záchranné služby pracují běžně v intencích urgentní medicíny. Při mimořádných událostech, kde se nachází velké množství postižených osob, je nutná znalost postupů medicíny katastrof. Během vteřiny by mělo dojít u zasahujících posádek k přesmyknutí do jiného režimu s volbou odlišného přístupu k pacientům, než který denně používají. V diplomové práci byly stanoveny následující cíle: zmapovat úroveň znalostí zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví, jejich osobní zkušenosti a v neposlední řadě vzdělávání a přípravu. K těmto cílům byly položeny tři výzkumné otázky. Jaké jsou znalosti zdravotnických záchranářů v problematice řešení mimořádné události s hromadným postižením zdraví? Jak zdravotničtí záchranáři hodnotí mimořádné události s hromadným postižením zdraví, u kterých byli přítomni a jaký je jejich postoj k přípravě a vzdělávání v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví? Výzkumnou část tvoří rozhovory se dvěma skupinami participantů: osmi zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje a stejným počtem zdravotnických záchranářů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Tyto rozhovory doplnily informace poskytnuté vedoucími pracovišť krizové připravenosti obou zdravotnických záchranných služeb. V šetření byla použita kvalitativní výzkumná strategie, rozhovory zaznamenány na diktafon, následně zpracovány do kategorií, podkategorií, tabulek a vyhodnoceny. Z výsledků práce lze vyčíst velký mezikrajový rozdíl ve znalostech zdravotnických záchranářů v oblasti řešení mimořádných událostí s hromadným postižením zdraví. Participanti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje projevili nedostatky jak v základní terminologii, tak samotném řešení mimořádných událostí od nahlášení situační zprávy až po třídění postižených. Naopak většina participantů Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje by dokázala podat prvotní hlášení z místa mimořádné události a správně pacienty roztřídit a transportovat. Na základě vyhodnocených výsledků lze tento rozdíl ve znalostech přisoudit zejména četnosti a obsahu prováděných školení. V případě participantů Jihočeského kraje můžeme hledat příčinu v absenci praktického nácviku. Alarmující výsledky byly u participantů zaznamenány ve schopnostech použít třídící metodu START, kde ze všech šestnácti dotazovaných dokázal odpovědět pouze jeden. Vypracovaná kazuistika mimořádné události poukazuje na fakt, že teoretické nedostatky se mohou následně převádět i do praxe.
|
|
|
Hromadná neštěstí a jejich zvládání
Černá, Jana ; Špunda, Jan (oponent) ; Šamánková, Marie (vedoucí práce)
Bakalářské práce "Hromadná neštěstí a jejich zvládání" pojednává o problematice zvládání mimořádných událostí. Cílem práce je shrnout základní informace a poznatky týkající se tématu hromadných neštěstí. Charakter práce je teoretický s praktickými návody. Při zpracování je vycházeno z odborné literatury a z aktuálních článků vztahujících se k různým typům katastrof a hromadných neštěstí. Na začátku práce je popsáno, co je to medicína katastrof a jaká byla její historie jako medicínského oboru. Dále se zabývá klasifikací mimořádných událostí a jsou zde též zmíněny některé katastrofy, které ničí naši planetu. Jako příklady jsou uvedeny tsunami, které postihly Asii v roce 2004 a povodně v České republice v roce 1997 a 2002. Práce se zabývá úkoly jednotlivých složek integrovaného záchranného systému a organizací na místě mimořádné události. Podrobněji se tato práce věnuje třídění raněných. V této kapitole jsou uvedena různá skórovací schémata, která jsou k tomu využívána. Dále jsou uvedeny základy poskytování první pomoci při některých poraněních. Práce se zmiňuje též o nebezpečí epidemií a infekčních chorob a o sychologické problematice hromadných neštěstí. Součástí práce je kazuistika a informační materiál "Co dělat, když zazní siréna". Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vědomosti členů ZZS JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí
VAŇATA, David
Hromadná neštěstí a katastrofy nejsou každodenní záležitostí, nastávají nepravidelně a nepředvídatelně a vždy jsou spojeny s ničivými skutečnostmi, které negativně působí na společnost nebo přírodu. Většinou jsou doprovázeny velkým množstvím obětí nebo škod, jejichž odstranění není možné zvládnout běžnými místními prostředky. K zvládnutí takovéto události je také zapotřebí odborně vyškoleného personálu složek integrovaného záchranného systému a vhodná koordinace záchranných a likvidačních prací. V posledních letech dochází ke zvýšenému nárůstu mimořádných událostí tohoto charakteru, v jehož souvislosti nastává výskyt hromadného postižení osob. V poslední době došlo k sérii teroristických činů sebevražednými bombovými útoky, např. ve francouzské metropoli nebo na bruselském letišti a v metru v centru města, které si vyžádaly 130 mrtvých a velké množství raněných. Tyto činy, které jsou společností připisované a spojované se vznikem migrační krize na evropském kontinentu, vyvolávají značné napětí a otázky typu jaká je připravenost složek IZS na odstranění následků takovéto události. Právě kvůli těmto faktům se tato práce snaží zjistit, jaké jsou vědomosti členů zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. V teoretické části této diplomové práce na téma Vědomosti členů zdravotnické záchranné služby JčK o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí je definována medicína katastrof včetně všech úkolů a oborů, kterými se zabývá. Dále je zmiňován integrovaný záchranný systém včetně jeho základních a ostatních složek, jejich pravomoci a organizační struktura plynoucí z příslušné legislativy. Následně je popsán bezpečnostní systém a plánování, konkrétně krizové a havarijní plánování až po jednotlivé dílčí plány související s touto problematikou. Nakonec se tato práce zabývá následnou organizací zásahů na místech mimořádných událostí s hromadným postižením osob včetně detailního postupu zdravotnické záchranné složky při třídění a odsunu raněných. Cílem této práce je zmapovat vědomosti členů zdravotnické záchranné služby Jčk, které se týkají problematiky medicíny katastrof a hromadných neštěstí a následně jsou tyto vědomosti analyzovány pro potvrzení či vyvrácení hypotézy, že vědomosti členů ZZS Jčk jsou blíže normálnímu rozdělení četností. V praktické části je použita kvantitativní metoda, která se opírá o anonymně vyplněné dotazníky, ze kterých náhodně bylo vybráno 50 dotazníků jako výběrový statistický soubor. Toto dotazníkové šetření je zaměřeno na skupinu pracovníků zdravotnické záchranné služby v Jihočeském kraji, se kterými jsem se během předchozího bakalářského studia setkával. Výsledky dotazníkového šetření byly následně analyzovány pomocí statistického šetření. Ke statistickému šetření byly využity metody škálování, měření absolutních, relativních a kumulativních četností, následně byly počítány empirické parametry, které byly využity k neparametrickému testování. Výsledky této pilotní studie poukazují na současný stav vědomostí členů ZZS Jčk o problematice medicíny katastrof a hromadných neštěstí. Tato práce bude přínosným studijním materiálem pro současné a budoucí zdravotnické záchranáře a studenty oboru ochrany obyvatelstva.
|
|
|
Připravenost urgentního příjmu na hromadné neštěstí
PETRŽELKA, Jan
Tato diplomová práce se věnuje připravenosti urgentního příjmu na hromadné neštěstí. Pojednává o historii, vývoji a současném stavu oddělení urgentních příjmů, jak především na území České republiky, tak okrajově, i ve světě. V rámci této práce řeším především pracovní náplň urgentních příjmů v závislosti na jejich struktuře, vybavení a jejich aktuální připravenosti na řešení mimořádných událostí, například hromadných neštěstí Zaměřuji se mimo jiné na technické vybavení urgentních příjmů, které je v rámci České republiky velmi nesourodé a přitom naprosto stěžejní pro zvládnutí případného hromadného neštěstí. Důležitým aspektem je otázka vzdělávání a doškolování zdravotnických pracovníků ve všech úrovních. Týká se tedy nejen lékařských pozic, ale i středního zdravotnického personálu a personálu pomocného. Nelze pominout otázku závažnosti stavů přijímaných pacientů, jejich třídění podle těchto stavů a přehledné zpracování informací o nich. Dále v diplomové práci řeším obor urgentní medicína a směr, kterým by se podle mého názoru, měl dále ubírat, aby došlo ke zlepšení funkce současného systému přednemocniční a nemocniční neodkladné péče. Urgentní příjmy jsou v České republice věcí relativně novou, což vede k určité nevyhraněnosti jejich konceptu a struktury. Každý urgentní příjem je svým způsobem originální a je přizpůsoben požadavkům zřizovatele a místní situaci v oblasti. Věcí, kterou mají urgentní příjmy společnou je přetížení pacienty, kteří spadají spíše do gesce praktických lékařů. S tím je spojena prodělečnost těchto oddělení v rámci zdravotnických zařízení. To, zejména v případě soukromých nemocnic, vede k neochotě zřizovatele do urgentního příjmu investovat. V této práci je zmiňován právní rámec, krizového plánování v České republice, krizové plány, jejich obsah, účel a typový plán s jeho významem pro řešení krizových událostí. Dalším plánem, který je v mé práci řešen a jež má stěžejní význam právě pro urgentní příjem, je traumatologický plán zdravotnického zařízení, jehož zavádění do praxe je v České republice u mnohých zdravotnických zařízení velmi problematické. A samotný nácvik aktivace traumatologického plánu, je dle mých zjištění, výsadou pouze velmi malého množství zdravotnických zařízení. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám historií urgentních příjmů, popisuji chod oddělení urgentního příjmu a seznamuji s úseky, které jsou součástí UP. Seznamuji s technickým a materiálním vybavením tohoto oddělení. Dále se pak zaměřuji na personální obsazení a vzdělávání personálu, V praktické části se věnuji výzkumnému šetření prostřednictvím dotazníku, kde jsem si stanovil za cíl zmapovat připravenost personálu zdravotnického zařízení na příjem účastníků hromadného neštěstí a zhodnotit aktuální technickou a personální připravenost urgentních příjmů. Výsledky výzkumného šetření jsou znázorněny v grafech a tabulkách.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.